Černý kašel neboli Pertuse

Černý kašel patřil v minulosti k velmi obávaným nemocem. Zdraví i život ohrožující nemoc byla zákeřná především pro novorozence a kojence, avšak nevyhýbala se ani dospělé populaci. Díky zavedení povinného očkování počet případů v naší republice rapidně klesl a řada lidí považovala černý kašel za historickou nemoc. Dnes se však situace mění, černý kašel opět nabývá na síle a stoupající počty nakažených případů jsou pro zdravotníky silně zneklidňující. 

Nejvyšší počet případů černého kašle byl zaznamenán v České republice v roce 1956 (bylo evidováno 49 144 případů). O dva roky později bylo zavedeno plošné očkování a počet nakažených i počet úmrtí, především v dětské populaci, se rychle snížil. Aktuálně ale znovu narůstá počet vnímavých jedinců, mezi kterými se tato vysoce nakažlivá nemoc rychle šíří. 

Podle údajů Státního zdravotního ústavu od začátku letošního roku u nás onemocnělo černým kašlem více než 3 500 tisíce lidí a každý týden případů přibývá. (Jen pro představu: vyšší čísla nakažených byla v tuzemsku naposledy zaznamenána v roce 1963.) Nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 15–19 let.

Co způsobuje onemocnění? 

Černý kašel je silně nakažlivé bakteriální onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertusis. Proto je nemoc pojmenována i jako Pertuse. Patří mezi kapénkové infekce. Nákazu tedy může nemocný člověk přenést na své blízké okolí mluvením, kašlem nebo kýcháním. Infekčnost je opravdu vysoká, nemocné dítě ve třídě může nakazit až 90 % spolužáků. Černý kašel se vyskytuje ve všech věkových skupinách, častá je nákaza během dospívání a v dospělosti, kdy klesá množství obranných látek z očkování v dětství. Inkubační doba pertuse obvykle trvá 7-12 dnů, po uplynutí tohoto času začíná být pacient infekční pro své okolí. Zrádný je také fakt, že nemoc může šířit i jedinec s jen mírnou formou projevů nebo dokonce nakažený člověk bez příznaků. 

K většině úmrtí spojených s černým kašlem dochází u novorozenců a kojenců mladších 4 měsíců. 

Diagnostika

Diagnostikovat včasné stadium nemoci je velice obtížné. Ze začátku totiž nejsou příznaky nijak typické a podobají se běžnému nachlazení. Přítomnost nemoci se dá laboratorně prokázat, buď kultivací či molekulárně biologickými metodami (PCR), kdy se vzorek odebere jako výtěr z nosohltanu (tak jak u onemocnění COVID -19). Druhou možností je na základě krevních testů, při stanovení protilátek typu IgA a IgG proti pertusovému toxinu. 

Příznaky

Onemocnění zpočátku vypadá jako běžné nachlazení, může se tedy vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot nebo bolesti v krku. Více specifické jsou postupně zhoršující se záchvaty suchého kašle někdy spojené s rudnutím až modráním v obličeji. Typická je pak krátká zástava dechu, po ní následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Na konci záchvatu kašle může nemocný vykašlat malé množství vazkého sputa nebo začít zvracet (dávivý kašel). Průběh se často zhoršuje v nočních hodinách a pacienti typicky nereagují na běžnou léčbu. Postupem času nemocný nemá mimo záchvaty kašle žádné další příznaky, to je pro lékaře důležitý rozdíl k odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů. 

Černý kašel je nejvíce nebezpečný pro novorozence a kojence (zhruba do 4 měsíců věku), kteří nemají ještě plně vyvinutý imunitní systém a nikdy nebyli očkováni. U nich se mohou rozvinout i život ohrožující komplikace. 

Existuje ochrana před touto nemocí? 

Určitě byste neměli zapomínat na základní osobní hygienu, mytí rukou, používání jednorázových kapesníků a desinfekce. Stále však platí, že jedinou spolehlivou cestou, jak chránit sebe, ale i ostatní (např. malé děti v rodině nebo starší lidi) je očkování. Očkování proti černému kašli je v České republice povinné. Je součástí hexavakcíny (záškrt, tetanus, dětská obrna, černý kašel, hemofilové infekce, žloutenka typu B), kterou plně hradí zdravotní pojišťovna.

- Očkování u malých dětí se zahajuje dvěma dávkami v průběhu prvního roku života od započatého 9. týdne života.
- Třetí dávka se doplňuje mezi 11. – 13. měsícem.
- Poté se provádí mezi 5. – 6. a následně 10. – 11. rokem přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli.

Očkování těhotných žen již není tabu ani velká neznámá na poli medicíny. Naopak je to důležitý prvek ochrany ženy i jejího ještě nenarozeného dítěte před infekčními onemocněními. Samozřejmě některé vakcíny jsou v těhotenství kontraindikovány (živé atenuované vakcíny), jiné jsou však lékaři doporučeny (černý kašel, zarděnky, plané neštovice a chřipka). Nastávající maminka by měla znát stav svého očkování, zda a na co byla před těhotenstvím očkována a konzultovat případný další postup se svým lékařem. 

Ani dospělí by neměli svůj zdravotní stav podceňovat. Imunita získaná očkováním v dětství totiž postupem času klesá, proto se doporučuje přeočkování. Ideální je použít kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu dohromady při přeočkování na tetanus. Pro dospělého to znamená zhruba mezi 20. a 25. rokem života. 

Léčba černého kašle 

Léčba vždy patří do rukou lékaře. Ten předepíše cílenou antibiotickou léčbu a doporučí podpůrnou terapii. Podpůrnou léčbou je pití teplých čajů, zvlhčování vzduchu, použití nosních kapek s mořskou vodou, které pomohou odstranit případný hlen. Především však dostatečný pitný režim. 

Jestliže nemocný zahájí antibiotickou léčbu včas, významně tak zkracuje trvání a závažnost průběhu nemoci. 

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!