Kyselina listová

Kyselina listová … latinsky acidum folicum, lidově „listovka“ a ve zkratce vitamin B9. 

Jedná se o vitamín ze skupiny B, které jsou rozpustné ve vodě. Konkrétně je kyselina listová citlivá na světlo, teplo, kyslík a těžké kovy. Je dále důležitá zejména pro tvorbu červených krvinek, syntézu DNA, růst tkáně a funkci buněk. Z organismu se vyloučí po 24 hodinách, takže je nutné v případě potřeby ji opět doplnit. 

Kde ji najdeme? 

Vyskytuje se v rostlinné i živočišné stravě. Svůj název „kyselina listová“ získala díky svému původu. Poprvé byla izolována z listů špenátu. Kromě listové zeleniny, ji nalezneme také ve fazolích a dalších luštěninách. Dobrým zdrojem jsou i ořechy, pšeničné otruby, vejce, kvasnice a játra. V malé míře ji syntetizují naše střevní bakterie, ale ne v dostatečném množství pro pokrytí potřeb našeho organismu.

Proč je pro nás kyselina listová důležitá

Kyselina listová je nezbytná pro všechny procesy buněčného dělení a růstu. Obzvlášť důležitá je pro červené krvinky, rychle se dělící v kostní dřeni, ale i pro vývoj bílých krvinek. Svou roli má při syntéze nukleových kyselin, je součástí genů a chromozomů každé jednotlivé buňky. Také je základním koenzymem metabolismu bílkovin. Jak již bylo řečeno v úvodu, patří do skupiny B-vitamínů. Tyto pomáhají tělu přeměňovat jídlo na palivo, sloužící jako zdroj energie. Navíc zvyšují chuť k jídlu a stimulují tvorbu žaludeční kyseliny. B-komplex je nezbytný pro správnou funkci jater, nervové soustavy, zdraví kůže, vlasů a očí. 

Nedostatek kyseliny listové

• únava
• podrážděnost a/nebo deprese
• bledá pleť
• šednutí vlasů
• závratě
• dechová nedostatečnost

při závažném nedostatku se může objevit:

• zánět jazyka, postižení sliznic nebo peptidické vředy
• průjem
• anémie
• zvýšená hladina homocysteinu
• megaloblastové změny v kostní dřeni a dalších tkáních s rychlým dělením buněk
• riziko defektů nervové trubice

Kyselina listová je především nezbytná před a během těhotenství a v průběhu kojení. Zapomínat na ni však nesmí ani lidé trpící onemocněním jater, při dialýze ledvin, trpící anémií nebo hypovitaminózou. Zapomínat bychom neměli ani na děti, ty také potřebují pro svůj správný vývoj zvýšené množství tohoto vitamínu.

Denní potřeba kyseliny listové u dospělého člověka je zhruba 150 - 200 μg. V případě nedostatku nebo potřeby většího množství se používají dávky až 1000 μg. 

Důležité je zmínit fakt, že samotná kyselina listová je pro naše tělo nepoužitelná. Nejprve se vždy musí metabolizovat na aktivní metabolit tzv. folát. Organismus bohužel umí metabolizovat jen menší část přijatého množství této kyseliny. Vstřebatelné množství a využití kyseliny listové můžeme zvýšit, jestliže do těla zároveň dostaneme i ostatní vitamíny skupiny B (především vitamin B12 a vitamin B6). Druhou možností je užívat doplňky stravy obsahující přímo aktivní metabolit- folát.

V těhotenství

Pro nastávající maminky je kyselina listová nepostradatelná. Především je známá svými protektivními účinky během těhotenství. Dle dosavadních výzkumů podstatně snižuje riziko některých vývojových vad plodu. Má vliv i na snížení pravděpodobnosti závažných těhotenských komplikací v pozdějším období gravidity. Je nezbytná pro syntézu dvou ze čtyř aminokyselin, které tvoří naše geny, DNA a chromozomy. Tvoří základ pro tvorbu a fungování červených krvinek tzn. pro krvetvorbu nového organismu. 

Můžeme říct, že je důležitá pro každou jednu buňku lidského organismu.

Jestliže žena plánuje těhotenství, měla by brát 400 mikrogramů vitaminu B9 denně minimálně jeden měsíc před otěhotněním. Těhotná žena by pak měla svůj příjem zvýšit na 600 mikrogramů, především v prvním trimestru, kdy dochází k dělení a rychlé tvorbě nových buněk embrya. Z toho vyplývá, že množství kyseliny listové, které vaše tělo během gravidity potřebuje, obvykle nepokryje ani ten nejvzorovější jídelníček. Navíc vitamín B9 je velmi citlivý na světlo, tepelnou úpravu nebo kyselé prostředí, snadno se znehodnotí. Z tohoto důvodu lékaři vždy doporučují příjem doplňků stravy s kyselinou listovou už při první prohlídce. 

Většina doplňků stravy obsahuje kyselinu listovou v syntetické neaktivní formě. Aby byla pro organismus prospěšná, musí ji tělo v několika krocích nejprve přeměnit na štěpenou – aktivní formu tzv. folát. Teprve tato forma – tedy naštěpená kyselina listová - má pro organismus prospěšné účinky. Někteří lidé (odhaduje se, že třetina až polovina žen evropské populace) však nemají dostatečné množství enzymu štěpícího tuto kyselinu. Může se tedy stát, že budou mít nedostatek kyseliny listové, přestože užívají doplňky stravy s tímto vitamínem. Plošné testování na tento enzym se v ČR neprovádí. Je proto vhodné, obzvlášť v tomto období, vybírat produkty s již naštěpenou aktivní formou folátu - methylfolát nebo quatrefolic. V lékárnách dnes najdete velký výběr těchto produktů obsahujících buď čistou kyselinu listovou, nebo i kombinaci s ostatními vitamíny případně omega-3-mastnými kyselinami.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!