Melanom a jak se před ním chránit

Květen, čas, kdy už sluníčko začíná mít sílu a lidem stoupá nálada i hladina vitamínu D3 v těle. Ten je důležitý pro imunitu, růst a silné kosti. Ale co vaše kůže? Ta na sluníčko reaguje poněkud jinak. Kůži je třeba si před sluncem chránit. Proto je každoročně jeden květnový den věnován Evropskému dni melanomu, a to z důvodu, aby se rozšířilo povědomí o možných rizicích, ale i prevenci před zdravotními komplikacemi. Melanom vzniká nekontrolovatelným růstem kožních buněk tzv. melanocytů. Ty tvoří melanin – hnědý pigment dodávají kůži barvu a způsobující opálení. Rakovina kůže je jednou z nejčastějších rakovin na světě. Z výzkumů vyplývá, že téměř 90% případů kožního melanomu je spojeno s nadměrným vystavením pokožky ultrafialovým paprskům – buď z přírodních zdrojů jako je slunce, nebo z umělých zdrojů, jako je solárium. 

UV záření dělíme na tři základní typy. 

UV-C záření je sice nejnebezpečnější, avšak je plně zachyceno ozonovou vrstvou, proto se k nám nedostává. Zbylé dva druhy pronikají kůží do různé hloubky. 

Také většina UV-B záření, které se dostává do naší atmosféry, je zachycené ozónovou vrstvou. Avšak ztenčení této vrstvy vede k jeho zvýšenému dopadu na zemský povrch. UV-B paprsky jsou složeny z krátkých vln pronikajících do horních vrstev pokožky. Poškozuje DNA buňky a způsobuje opálení, zhnědnutí pleti, při nadměrném vystavení slunci až spálení pokožky. 

UV-A záření tvoří dlouhé vlny, které pronikají více do hloubky kůže. Nezpůsobuje sice její spálení, ale může za předčasné stárnutí a vznik vrásek.

Typ UV-A i UV-B mohou být příčinou vzniku rakoviny. Po poškození pokožky zářením, vzniká kožní zánět, kůže zrudne a pro kožní buňky je to výstražný signál, aby spustily samoopravný mechanismus. Čím častější a intenzivnější je tento proces, tím je vyšší pravděpodobnost vzniku chyby a mutací, které vedou k onkologické nemoci.

Dobrou zprávou je, že většinou je rakovina kůže úspěšně léčitelná, pokud je odhalena včas. Proto byste měli kůži pravidelně kontrolovat. Jestliže se vám cokoliv nezdá, je dobré vyhledat lékaře (dermatologa), který odborně posoudí, zda se jedná o nové zhoubné buňky nebo běžné znaménko. Mateřská znaménka mohou být rizikovým faktorem pro vznik melanomu, ale je důležité si uvědomit, že většina mateřských znamének se melanomem nestane. 

Vždy je však lepší kontrola u lékaře s ujištěním, že je vše v pořádku, než zanedbání rizik. 

Na co si dávat pozor

Na nová mateřská znaménka především ty, co se objevila až později v dospělosti. 
Na změnu velikosti, tvaru a barvy znamének.  
Dávejte pozor na vícebarevné skvrny na kůži, které mají několik odstínů. Skvrna může mít různou sytost hnědé, černé, červené, bílé nebo modré barvy. 
Pozor na asymetrické nebo nerovné, rozmazané hranice znamének. Normální znaménka jsou většinou pravidelná a mají rovnoměrné okraje. 
Skvrny, které krvácí, mokvají nebo svědí bez jasné příčiny.
Lesklý nebo perleťový vzhled pleti také může svědčit o rakovině kůže. 
Melanomy mají většinou větší průměr (více než 5-6 mm), v průběhu času se zvětšují nebo vystupují z kůže.

Základem byla a vždy bude prevence:

Vyhněte se zbytečné expozici sluníčka. Alespoň v době nejsilnějšího záření kolem poledne, zkuste upřednostňovat stín. Noste ochranný oděv. V létě je vhodné vzdušné a volné oblečení s delším rukávem. Paradoxně zjistíte, že vám v něm bude i pocitově méně horko než v tílku a kraťasech. Určitě byste neměli zapomínat na pokrývku hlavy! Pokožka má být vždy hydratována a chráněna. Proto zvolte dobrý opalovací krém. Při pořizování zkontrolujte, zda má vysoký ochranný faktor proti UVA i UVB záření. Nezapomínejte, že opalovací krém začíná působit zhruba za půl hodiny po aplikaci. Je dobré ho také v průběhu dne znovu nanést, například po 3-4 hodinách na slunci nebo po koupání ve vodě. 

Jestliže máte pocit, že kůže po pobytu venku rudne nebo je suchá, použijte krém po opalování nebo krém s obsahem panthenolu. Pomůžete pokožce před předčasným stárnutím. 

Děti a kojenci

Děti tráví na slunci více času než dospělí. Zhruba polovina celkového vystavení UV záření do 60 let člověka nastává před dosažením věku 20 let. Proto je fotoprotekce obzvlášť důležitá v mladších letech. Lékaři také uvádí, že vystavení UV záření v raném dětství je spojeno i s vyšším počtem mateřských znamének. Dětská pokožka je prostě mnohem citlivější na sluníčko. Je velmi důležité učit už malé děti, jak se správně na slunci chovat. 

Děti mladší 12 měsíců, by měly být obecně chráněny před přímým slunečním zářením. 

Od 1 roku, je-li dítě na slunci, by mělo nosit vhodné oblečení a pokrývku hlavy, popřípadě sluneční brýle. Fyzickou fotoprotekci je vhodné doplnit opalovacím krémem, který chrání před UVA a UVB zářením. Vhodný je krém s SPF 30+ nebo SPF 50+. U dětí dáváme přednost minerálním opalovacím krémům (oxid titaničitý, oxid zinečnatý), které nemají potenciál dráždit citlivou dětskou pokožku. 

Léky a kosmetika

I některé léky mohou zvýšit citlivost pokožky na slunce. Antibiotika, léky od bolesti jako jsou nesteroidní protizánětlivé antiflogistika (Ibuprofen, Ketoprofen), statiny, retinoidy a antimykotika mohou vyvolat fotosenzibilní reakci. Není to důvod tyto léky nepoužívat, ale vždy byste měli konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, jak s těmito léky zacházet a jak se chránit před sluníčkem. Také deodoranty, kosmetika a parfémy mohou na slunci způsobit nežádoucí účinky, jako je krátkodobá fotoalergie nebo trvalá pigmentace. Doporučujeme tyto přípravky nepoužívat těsně před opalováním. 

MÝTY A FAKTA O OPALOVÁNÍ: 

Mýtus: „Opalovací krém není nutný za zamračeného dne nebo v autě, to se nejde spálit.“
Více než 80 % slunečního UV záření může pronikat mraky a sklem. Opar v atmosféře dokonce může zintenzivnit dávku UV záření.

Mýtus: „Nemohu se spálit ve vodě.“
Voda poskytuje pouze minimální ochranu, odrazem od vodní hladiny se dokonce zvyšuje vaše expozice UV záření. 

Mýtus: „V zimě tolik slunce nesvítí, záření není tak nebezpečné.“
Dávka UV záření je sice nižší, ale odrazem od sněhu se může až dvojnásobně zintenzivnit a to hlavně ve vyšších nadmořských výškách. 

Mýtus: „Když se opálím bez spálení, nepotřebuju opalovací krém.“
Opálení pokožky je vždy známkou poškození, i přestože nedochází k zarudnutí nebo olupování. Kůže se tak snaží chránit své buňky před UV zářením. I bez spálení to vede k předčasnému stárnutí pokožky a možnému vzniku rakoviny.

Mýtus: „Když necítím na kůži horké sluneční paprsky, sluníčko nesvítí dostatečně, nemůžu se tedy spálit.“
Spálení kůže vyvolává UV záření, které vlastně pocitově nevnímáme. Pocit tepla, který vnímáme, je dán viditelným a infračerveným zářením. Je to rozdíl. 

Mýtus: „Opalovací krémy mě chrání, takže mohu být na slunci déle.“
Opalovací krémy nejsou určeny k tomu, aby prodloužily čas strávený na slunci, ale zvyšují ochranu před nadměrným UV zářením. 

(Zdroj najdete zde)

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!