Světový den jódu

Jód je malý prvek s obrovským vlivem. Proto je 6. březen každoročně věnován Světovému dni jódu. Poprvé vyhlášen roku 1999 z iniciativy Českého výboru pro UNICEF ve spolupráci s WHO. Odborníci chtějí připomenout zásadní roli tohoto stopového prvku na lidské zdraví. Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy a celkový metabolismus. Zatímco v Evropě je díky jodizaci soli situace relativně stabilní, v některých rozvojových zemích stále trpí nedostatkem jódu stovky milionů lidí. 
Jaký význam má jód pro náš organismus, jaké zdravotní problémy může způsobit jeho nedostatek či nadbytek? Jak ho doplňovat? A kde všude se jód v lékařství využívá? 

Proč je jód tak důležitý?

Jód je esenciální stopový prvek, bez kterého se organismus neobejde. Lidské tělo ho obsahuje pouze kolem 20–30 mg, z toho asi 80 % je uloženo ve štítné žláze. Je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy – tyroxinu (T4) a trijodthyroninu (T3). Tyto hormony regulují metabolismus, ovlivňují růst a vývoj mozku, správnou funkci nervové soustavy a imunitu. Tělo si jód nedokáže samo vyrobit, proto ho musíme získávat ze stravy nebo doplňků.

Zdravotní benefity jódu:

• Podporuje správnou funkci štítné žlázy a metabolismu
• Napomáhá kognitivním funkcím a soustředění, udržuje celkovou duševní pohodu
• Přispívá ke zdravému růstu a vývoji mozku u dětí
• Napomáhá k udržení zdravé váhy, tělesné teploty a vitality
• Ovlivňuje imunitní systém a kvalitu kůže, vlasů a nehtů
• Pomáhá při detoxikaci organismu

Co hrozí při nedostatku jódu? 

Při dlouhodobém nedostatku jódu štítná žláza nemůže správně fungovat, což vede k hormonální nerovnováze a vzniku zdravotních problémů. Nejčastěji se objevuje:

• Struma (vole) –Pokud tělo dlouhodobě nedostává štítné žláze dostatek jódu, nemůže správně pracovat. Brání jí to produkovat potřebné množství hormonů, což vede k hypotyreóze (snížené funkci štítné žlázy). Organismus v takovém stavu „šlape na úsporný režim“. Typickým projevem je zvětšení štítné žlázy, ta se snaží zachytit více jódu z krve, a tím se kompenzačně zvětšuje, čímž vzniká struma. 
• Hypotyreóza – zpomalení metabolismu, únava, slabost, zimomřivost, přibírání na váze, zvýšení cholesterolu
• Suchá kůže a vypadávání vlasů
• Sklon k depresím, poruchy soustředění a paměti
• Chudokrevnost a snížená imunita 
• U dětí opoždění vývoje mozku a snížené IQ, zpomalení tělesného růstu a zpoždění puberty
• V těhotenství vyšší riziko vývojových vad plodu, vyšší riziko potratu

Kde jód získat?

Lidské tělo si neumí jód vyrobit, proto ho musí přijímat z vnějších zdrojů. Přirozeným zdrojem jódu jsou některé potraviny, především:

• Mořské ryby a plody (treska, tuňák, losos, krevety)
• Mléčné výrobky (mléko, sýry, jogurty)
• Vejce
• Mořské řasy – jsou vůbec nejkoncentrovanějším zdrojem jódu v přírodě. Často obsahují mnohonásobně více, než je doporučená denní dávka, proto je třeba s konzumací řas být opatrní.
V malém množství jsou výtečným zdrojem, ale nadměrné pojídání řasových doplňků by mohlo vést až k nadbytku jódu (viz dále).
• Jodizovaná sůl – je nejdostupnější zdroj pro většinu populace. Již jedna čajová lžička (cca 5–6 g) jodizované soli pokryje denní potřebu dospělého.

V některých případech může být vhodné užívání doplňků stravy s jódem, zejména u těhotných a kojících žen, které mají zvýšenou potřebu tohoto minerálu. V lékárně lze zakoupit tablety jodidu draselného, doplňky s extraktem z mořských řas (výtažek z kelpu) či minerální vody s obsahem jódu, jako je Vincentka.

Může být jódu příliš?

Ačkoliv je jód pro zdraví nepostradatelný, nadbytečný příjem může být škodlivý. Suplementace je vhodná zejména tam, kde nelze dosáhnout dostatku jódu stravou (např. lidé kteří vůbec nekonzumují ryby nebo mléko). Pozor však na předávkování. Při dlouhodobě vysokém příjmu hrozí porucha funkce štítné žlázy – hypertyreóza, kdy je naopak produkováno nadměrné množství hormonů. To se může projevit náhlým hubnutím, nervozitou, zrychlenou srdeční reakcí apod. Proto je důležité dodržovat doporučené denní dávky a vyhnout se nadměrnému užívání doplňků stravy. 

Jód v lékařství a lékárnách

• Dezinfekce – jodové antiseptické přípravky jsou účinné proti bakteriím i virům (jodové tinktury, Betadine). Této dezinfekční schopnosti lidé využívají již přes 150 let. Přípravky s jódem
se aplikují na kůži před chirurgickými zákroky, na ošetření drobných poranění, pomohou i při dezinfekci pitné vody v nouzových podmínkách. 
• Diagnostika – jód se používá jako kontrastní látka při rentgenových vyšetřeních. Bez nich by řada radiologických diagnostických metod nebyla tak přesná.
• Léčba poruch štítné žlázy – jód se využívá při terapii hyperfunkce štítné žlázy a rakoviny štítnice.
• Profylaxe při jaderných haváriích – tablety jodidu draselného chrání před absorpcí radioaktivního jódu.

Jód je esenciální minerál, který hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu, růstu a vývoje mozku. Jeho dostatek je nezbytný zejména pro těhotné ženy, děti a osoby se zvýšenou potřebou jódu. 
Světový den jódu má svůj význam, neboť připomíná, že dostatek jódu ve stravě je zásadní pro zdravý život a že jednoduchá opatření (jako jódovaná sůl) mohou zabránit vážným zdravotním následkům. 

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!